Kako koristiti "iz grada" u rečenicama:

Sutra odlazim iz grada i neæe me biti godinu dana.
Zítra ráno odjíždím z města, musím se sbalit a pak zas na rok odjet.
Mislim da æu te morati odvesti iz grada.
Budu tě muset uklidit z města.
Ostavili su mi kljuè zadnji put kad su otišli iz grada.
Ne, mně ho nechali, když byli posledně pryč.
Mislio sam da si otišao iz grada.
Myslel jsem, že jsi odjel z města.
Ja sam je poslao iz grada Tekena.
To já jsem ji vyvedl z Tekkenu.
Nekoliko terorista je uspjelo pobjeæi iz grada, ali ne morate brinuti za njih.
Několik teroristů z města uniklo, ale o to se nemusíte bát.
Nisu vam pretili progonom iz grada?
Nikdo vás odtud nevyhnal, že ne?
Tvoj krojaè je otišao iz grada?
Váš krejčí se odstěhoval z města?
Pošalji dva šerifova èoveka da odvedu Èokija iz grada.
Potřebuji, abys poslal dva šerifovy příslušníky, aby odvezli Chalkyho Whita z města.
Odvojte barem dva sata za put do tamo iz grada u to vreme?
Vyražte minimálně o dvě hodiny dřív, jasný?
Celo dvorište je bilo privatno vasništvo u vasništvu bogatog Libijca koji je pobegao iz grada posle revolucije i iznajmio ga CIA-i.
Byl to soukromej pozemek, patřilo to nějakýmu zazobanci, co po revoluci zdrhnul a pronajal to CIA.
Tek kada odeš iz grada poèinju poremeæena sranja.
Musíme za město. Tam je teprve líheň magorů.
Moj muž je otišao iz grada sa decom, jer uvek upadnem u tu ludu fazu, gde samo pišem i u svom istraživačkom sam modu.
Můj manžel opustil město i s dětmi protože já se vždycky dostanu do bláznivého, pollockovského stavu, kdy jenom píšu a jsem ve výzkumném režimu.
To je dakle bilo veoma simbolično lepljenje, jer je to prvo koje smo uradili, a da nije moglo da se vidi iz grada.
Tohle je opravdy symbolický kus, protože tohle je ten první, který nebyl vidět z města.
Jer oganj izadje iz Esevona, plamen iz grada Sionovog, i spali Ar moavski i stanovnike na visini arnonskoj.
Nebo oheň vyšel z Ezebon, a plamen z města Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon.
Tada vi izadjite iz zasede i isterajte iz grada šta bude ostalo. Jer će vam ga dati Gospod Bog vaš u ruke.
Vy mezi tím vyskočíte z záloh, a vyženete ostatní obyvatele města, nebo dá je Hospodin Bůh váš v ruku vaši.
Samo stoku i plen iz grada onog razgrabiše Izrailjci za se, kao što beše Gospod zapovedio Isusu.
Toliko hovada a loupež města toho rozbitovali mezi sebou synové Izraelští podlé slova Hospodinova, kteréž on přikázal Jozue.
I uhode videše čoveka koji idjaše iz grada i rekoše mu: Hajde pokaži nam kuda ćemo ući u grad, pa ćemo ti učiniti milost.
Uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost.
A on uze narod svoj i razdeli ga u tri čete, i namesti ih u zasedu u polju; i kad vide gde narod izlazi iz grada, skoči na nj ih i pobi ih.
Tedy on pojal lid svůj, a rozdělil jej na tři houfy, zdělav zálohy v polích, a vida, an lid vychází z města, vyskočil na ně a zbil je.
A behu sinovi Izrailjevi ugovorili s onima u zasedi da za znak zapale vatru da se digne velik dim iz grada.
Měli pak muži Izraelští s zálohami jistý čas uložený, aby když by oni zapálili město,
Ali kad se plamen i dim kao stub diže iz grada, obazreše se sinovi Venijaminovi, i gle, oganj se iz grada dizaše do neba.
Oheň pak počal vzhůru jíti z města, a sloup dymový. A ohlédše se Beniaminští zpět, uzřeli, an vstupuje oheň města k nebi.)
I uze caru njihovom s glave krunu, u kojoj beše talanat zlata, s dragim kamenjem, i metnuše je na glavu Davidu, i odnese iz grada plen vrlo velik.
A sňal korunu krále jejich s hlavy jeho, kteráž vážila centnéř zlata, a bylo v ní kamení drahé, a vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké.
A gle, i Sadok beše onde i svi Leviti s njim noseći kovčeg zaveta Božijeg; i spustiše kovčeg Božji, a podje i Avijatar, dokle sav narod izidje iz grada.
A aj, byl také Sádoch a všickni Levítové s ním, nesouce truhlu smlouvy Boží; i postavili truhlu Boží. Šel pak i Abiatar, a stál, dokudž všecken ten lid nepřešel z města.
I izidjoše iz grada momci knezova zemaljskih, i vojska za njima.
Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.
I David uze caru njihovom s glave krunu, i nadje da poteže talanat zlata, i drago kamenje beše u njoj; i metnuše je na glavu Davidu, i odneše iz grada plen vrlo velik.
Tedy sňal David korunu krále jejich s hlavy jeho, a našel, že vážila hřivnu zlata. A bylo v ní kamení drahé, i vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké.
Tada sabra Solomun starešine Izrailjeve i sve glavare plemenske, knezove domova otačkih sinova Izrailjevih u Jerusalim da prenesu kovčeg zaveta Gospodnjeg iz grada Davidovog, koje je Sion.
Tedy shromáždil Šalomoun starší Izraelské, a všecky přední z pokolení, totiž knížata čeledí otcovských s syny Izraelskými do Jeruzaléma, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z města Davidova, jenž jest Sion.
Jutrom zatirem sve bezbožnike na zemlji, da bih istrebio iz grada Gospodnjeg sve koji čine bezakonje.
Každého jitra pléniti budu všecky nešlechetné z země, abych tak vyplénil z města Hospodinova všecky, kdož páší nepravost.
Vika ide iz grada, glas iz crkve, glas Gospodnji koji plaća neprijateljima svojim.
Hlas hřmotu z města, hlas z chrámu, hlas Hospodinův, an odplatu dává nepřátelům svým.
Obratite se, sinovi odmetnici, veli Gospod, jer sam ja muž vaš, i uzeću vas, jednog iz grada i dva iz porodice, i odvešću vas u Sion.
Navraťte se synové zpurní, dí Hospodin; nebo já jsem manžel váš, a přijmu vás, jednoho z města, a dva z čeledi, abych vás uvedl na Sion.
I Jona izidje iz grada, i sede s istoka gradu i načini onde kolibu, i sedjaše pod njom u hladu da vidi šta će biti od grada.
Nebo vyšel byl Jonáš z města, a seděl na východ proti městu, a udělav sobě tu boudu, seděl pod ní v stínu, ažby viděl, co se bude díti s tím městem.
A ako vas ko ne primi niti posluša reči vaše, izlazeći iz kuće ili iz grada onog, otresite prah s nogu svojih.
A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich.
I ostavivši ih izadje napolje iz grada u Vitaniju, i zanoći onde.
A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
I kad bi uveče izadje napolje iz grada.
A když byl večer, vyšel Ježíš z města.
Tada podje i Josif iz Galileje, iz grada Nazareta u Judeju u grad Davidov koji se zvaše Vitlejem, jer on beše iz doma i plemena Davidovog,
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)
I ustavši isteraše Ga napolje iz grada, i odvedoše Ga navrh gore gde beše njihov grad sazidan da bi Ga bacili odozgo.
A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
Kad se približiše k vratima gradskim, i gle, iznošahu mrtvaca, jedinca sina matere njegove, i ona beše udovica i naroda iz grada mnogo idjaše s njom.
A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
A kad izidje On na zemlju, srete Ga jedan čovek iz grada u kome behu djavoli od mnogo godina, i u haljine ne oblačaše se, i ne življaše u kući, nego u grobovima.
A když z lodí vystoupil na zemi, potkal jej muž jeden z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domu býval, ale v hrobích.
I gde vas ne prime izlazeći iz grada onog otresite i prah s nogu svojih, za svedočanstvo na njih.
A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
A Filip beše iz Vitsaide, iz grada Andrijinog i Petrovog.
Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
Izidjoše, dakle, iz grada i podjoše k Njemu.
Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
I iz grada onog mnogi od Samarjana verovaše Ga za besedu žene koja svedočaše: Kaza mi sve što sam učinila.
Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
I izvedavši ga iz grada stadoše ga zasipati kamenjem, i svedoci haljine svoje metnuše kod nogu mladića po imenu Savla.
A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Dodjoše iz Antiohije i iz Ikonije nekakvi Jevreji, i kad se oni prepirahu slobodno, podgovoriše narod da ih odustanu, govoreći da ništa pravo ne govore, nego sve lažu. I podgovorivši narod zasuše Pavla kamenjem i izvukoše ga iz grada misleći da je mrtav.
A vtom přišli od Antiochie a Ikonie nějací Židé, kteřížto navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli jej před město, domnívajíce se, že umřel.
A u dan subotni izidjosmo iz grada k vodi gde beše bogomolja; i sedavši govorismo k ženama koje se behu sabrale.
V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
I jedna bogobojazna žena, po imenu Lidija, iz grada tijatirskog, koja prodavaše skerlet, slušaše: i Gospod otvori srce njeno da pazi na reči Pavlove.
Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.
I došavši umoliše ih, i izvedoše moleći da izidju iz grada.
A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
4.6566441059113s

Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!

Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?